Lanýž: nejdražší kulinářská pochoutka roste i v ČR, nesmí se ale sbírat

Lanýž je rod vřeckovýtrusných hub, respektive označení jejich plodnice. Je známo mnoho druhů lanýžů a většina z nich je ceněna jako gastronomická pochoutka. Tím nejdražším a nejvyhledávanějším je lanýž bílý, který se vykupuje za více než 30 000 korun za 1 kilogram. Zřejmě nejdražší byl bílý „lanýž století“ o váze 1,5 kilogramu, se vydražil v roce 2007 za neuvěřitelných 330 000 dolarů, což je v v přepočtu cca 8,4 milionu českých korun. 

Jak ho poznat

lanýž černý

Plodnice lanýžů mají nepravidelně kulovitý až bramborovitý tvar, jsou hrbolaté, někdy bradavčité, barvy bělavé, žlutohnědé nebo šedočerné. Nacházejí se pod zemí v hloubce přibližně 10 – 30 cm, což ztěžuje jejich hledání a vyžaduje pomoc prasete či vycvičeného psa, kteří mají citlivější čich než člověk. Lanýže v zemi identifikují tak, že cítí jejich silné aroma, respektive chemickou látku dimethylsulfid, produkovanou plodnicí.

Kde se vyskytuje

Domovem lanýžů jsou listnaté,  převážně dubové lesy středomoří. Kromě notoricky známých evropských lokalit jako je italský Piemont, francouzský Perigord a Burgundsko nebo chorvatská Istrie najdete houby z rodu Tuber téměř po celém světě. Jeden druh, lanýž letní, ale roste vzácně i u nás, je však přísně chráněný a nesmí se proto sbírat.

Dalším poddruhem, který lze najít v ČR, je bělolanýž obecný, který sice za svými příbuznými poněkud zaostává, i přesto je ale vítaným úlovkem každého znalého houbaře či kulináře. Vzhledově je podobný bramboře, na řezu je světlý a žilnatý. Má v oblibě především hlinitopísčité a jílovité půdy a roste, stejně jako lanýže, pod zemí. 

Využití v kuchyni

lanýž bílý

Čím vlastně lanýže přitahují gurmány a kuchaře z celého světa? Je to právě jejich velmi intenzivní aroma, připomínající až zatuchlinu nebo petrolej, které jsou mnohým nepříjemné. Všichni, kdo je jedli, se shodnou na jednom: jejich chuť není podobná ničemu jinému a nedá se nahradit. Nejsilnější aroma ze všech lanýžů má lanýž bílý a dle mnohých milovníků jídla nějakou dobu trvá, než se k němu „projedí“ a jsou schopni ocenit jeho chuť. Hodí se například do salátů, na vajíčka nebo do omelety, kdy několik tenounkých hoblinek udělá z obyčejných míchaných vajec výjimečnou lahůdku.

Kulinářští mistři cení i lanýže černovýtrusného, kterého používají i při přípravě teplých jídel, zejména na dochucení těstovin, rizota, omáček či paštik.

Recept na dušenou zeleninu s lanýži

Bělolanýž obecný, který lze při troše štěstí nalézt i na území České republiky, sice zdaleka nedosahuje kvalit pravých lanýžů, nicméně jednoznačně stojí za ochutnání a využití v kuchyni. Můžete si je například nastrouhat na míchaná vajíčka, nebo osmahnout na másle a dát na těstoviny. Ke konzumaci je ale třeba používat mladé plodnice, protože staré mohou nepříjemně zapáchat.

Pěstování lanýžů

Lanýže dokáží odborníci již cíleně pěstovat v lanýžárnách, kdy pozemek osází symbiotickými stromy a jejich kořeny naočkují houbou. Po několika letech čekání pak podle typického holého kolečka bez vegetace kolem stromu poznají, jestli se houby chytly. Pěstuje se zejména ceněný lanýž černovýtrusný, možné je ale pěstovat i lanýž letní. To ovšem vzhledem k jeho menší vyhledávanosti a ceně není tolik rentabilní. Proto se odborníci raději soustředí na vytvoření lesíku bílého či černého.

Pro Vaši představu pochází přibližně osmdesát procent lanýžů sebraných ve Francii ze specializovaných sadů a lesíků. 

Mohlo by Vás také zajímat:

Oblíbené houbové recepty

Kam vyrazit na houby v ČR

Jak by měla vypadat houbařská výbava každého správného houbaře