Hřib žlutomasý alias babka. Víme, proč ji někteří houbaři zatracují

Je jedním z nejhojnějších hřibů našich lesů, který však není příliš ceněný. Znám je spíše pod lidovým názvem babka, který houba získala díky svému popraskanému klobouku připomínajícímu vrásky staré ženy. Do médií byla kdysi mykologem Jiřím Baierem vypuštěna zpráva, že jsou babky jedovaté a jejich konzumace způsobuje rakovinu. Toto tvrzení je naprosto nesmyslné a distancovalo se od něj i vedení České mykologické společnosti. 

Pravdou ale zůstává, že nevýhodou hřibu žlutomasého je jeho velká červivost za sucha, a naopak sklon k plesnivění za vlhkého počasí. Jednou z plísní, která babky napadá je nedohub zlatovýtrusý, který parazituje na plodnicích těchto všeobecně oblíbených hub již v raných stádiích růstu. Napadenou babku okem poznáte podle bílého povlaku na klobouku, který postupně mění barvu na žlutou až hnědožlutou. Pakliže přeci jen zkonzumujete nakaženou babku, u které není přítomnost parazitického nedohubu viditelná lidským okem, je koncentrace toxinů zcela zanedbatelná a její požití nepřináší prakticky žádné riziko. Mladé a viditelně nenapadené babky tedy můžete klidně sbírat dál, jen byste je měli co nejdříve zužitkovat, a pokud možno nesušit.

Jak ho poznat

Klobouk hřibu žlutomasého je zpravidla 3 až 12 cm široký, zprvu silně vyklenutý se sametovým povrchem, později se zplošťuje. Pokožka na povrchu klobouku nápadně rozpraskává, čímž se odkrývá červená vrstva pod ní. Barva klobouku přechází od hnědé,  přes olivově hnědou až hnědošedou. Třeň je válcovitý, jemně žíhaný, žlutý až červený. Bílá až nažloutlá dužina na řezu modrá.

Kde se vyskytuje

Roste velmi hojně po celém území Česka od června do listopadu ve všech typech lesů ale i mimo něj, například v parcích, zahradách, na hrázích rybníků, či v jiných vlhkých oblastech na dobře rozpustných půdách, které obsahují hodně humusu.

Víme, kam vyrazit na houby, abyste se domů nevrátili s prázdným košíkem

Využití v kuchyni

Jak už bylo zmíněno výše, ke sběru vybírejte jen mladé a zdravé plodnice a zpracujte je ještě v den sběru. Ve zdravém stavu se jedná o velice chutnou, mírně nakyslou houbu, která se hodí do směsí, omáček, polévek či smaženic. Nehodí se naopak příliš k sušení ani nakládání do octového nálevu, a kvůli měkké dužině a blátivým rourkám se vyhněte i smažení houbových řízečků.

Další skvělé houbové recepty

Jak by měla vypadat správná houbařská výbava

Atlas hub