Lišák ryšavý ((Hydnum rufescens) je štíhlá stopkovýtrusná houba z čeledi lišákovitých. Známý je také pod názvy lošák ryšavý nebo falešná liška. Všechny lišáky z rodu Hydnum řadíme mezi jedlé, avšak nikterak chutné houby. Většinou se vyznačují tužší konzistencí dužniny a nahořklou chutí, která se projevuje především v ostnech.
Jak ho poznat
Klobouk lišáka ryšavého bývá běžně 3-8 cm široký. V mládí je vyklenutý, se zvlněnými ostrými okraji. Povrch klobouku je zpočátku jemně sametový, později lysý a matný, často hrbolkatý, a má žlutooranžovou, hnědooranžovou barvu až cihlově rezavou barvu, případně se na něm mohou vyskytnout rezavě červené skvrny.
Třeň je obvykle zhruba 3-7 cm dlouhý a 1-2 cm široký, a má kyjovitý až válcovitý tvar. Jeho povrch je hladký, bělavý, místy žlutooranžový a na dotyk reaguje žloutnutím. Dužnina je bělavá až naoranžovělá, tvrdá, křehká a vyznačuje se mírně nahořklou chutí a nenápadnou vůní. Ostny dosahují délky okolo 0,5 cm, jsou husté, lámavé a mají taktéž žlutooranžovou barvu.
Od podobného lošáka zprohýbaného se liší především centrálním třeněm a oranžově rezavou barvou plodnic. Při pohledu ze shora si ho můžeme někdy splést s liškou obecnou.
Pozor! I jedlými houbami se můžete otrávit
Kde se vyskytuje
Lišák ryšavý představuje běžnou houbu, se kterou se můžeme setkat v listnatých i jehličnatých lesích, zhruba od července až do počátku listopadu. Vyrůstá nejčastěji pod buky a smrky, objevuje se jednotlivě i ve skupinách a upřednostňuje především kyselé půdy.
Nebaví Vás chodit do lesa? Vypěstujte si houby doma!
Využití v kuchyni
Doporučuje se sbírat pouze mladé plodnice, protože starší či zaschlé plodnice mohou být trochu zahořklé. Velmi chutný je naložený v octě, protože nevytváří sliz a neměkne.