Šiškovec černý, jediný druh šiškovce rostoucí v České republice

Jediný druh šiškovce rostoucí na území ČR. Lidově se mu říká cikán a pro téměř každého tuzemského houbaře je v lese zajímavým objevem. Tmavá šupinatá plodnice dokonce může připomínat spíše prehistorické zvíře než jedlou houbu. Jeho velkou výhodou jsou ale výrazné charakteristické znaky, díky kterým je téměř nemožné jej zaměnit za jakýkoliv jiný druh.

Pozor na podávání hub dětem. V dětském jídelníčku by měly být spíše kořením

Jak ho poznat

Poznáme ho především podle šedých, šedohnědých až šedočerných plodnic s výrazně šupinatým kloboukem. Okraj klobouku v mládí spojuje s třeňem šedý blanitý závoj, jehož zbytky zůstávají na okraji klobouku jako třásně, a na třeni zanechávají nepatrný prsten. Rourky jsou v mládí šedobílé, později hnědé, poraněním červenají.  Dužina je bělavá, vatovitá, a na řezu špinavě růžoví až téměř černá.

Třeň bývá válcovitý, často prohnutý, zbarvený stejně jako klobouk. Nad prstenem je podélně rýhovaný, pod prstenem bývá pokrytý vláknitými šupinami. Při poranění červená až postupně černá.

Pozor! I jedlými houbami se můžete otrávit. Řekneme Vám, na co si dát pozor

Kde se vyskytuje

Tato nezaměnitelná houba roste ve vyšších polohách od července do října v jehličnatých a listnatých lesích, zejména pak pod smrky, borovicemi a buky. Objevuje se zpravidla ve skupinách. 

Využití v kuchyni

Je jedlý, zejména pak mladé plodnice, které jsou pevné a chutné. Ty starší jsou bohužel příliš měkké a ke konzumaci téměř nevhodné, a dokonce nám mohou způsobit žaludeční obtíže. Jeho použití v kuchyni je všestranné, hodí se zejména do různých směsí a velkou parádu udělá například v hovězím guláši. Ke konzumaci se využívají klobouky, třeň je ale možné použít k vyvaření v polévce pro získání tmavého vývaru. 

Inspirace na houbové recepty

Atlas hub