Smrž obecný na první pohled sice lákavě nevypadá, chutná ale výborně

Nejpočetněji zastoupený a vůbec nejznámější druh smrže vyskytující se na území České republiky, který je navíc považován za neskutečnou delikatesu a může se pyšnit i svými léčivými účinky. I přes všechna tato superlativa je však smrž obecný houbou, kterou sbírá jen málokdo. Možná je to dáno jeho nechvalným vzhledem, který na první pohled působí až podivně, dle gastronomických mágů a šéfkuchařů však skutečně smrž přináší jedinečný gurmánský zážitek, tak odhoďte předsudky stranou a pusťte jejich svraštělé kloboučky do Vaší kuchyně.

Raritní úlovek: nález smržů v hodnotě 12 tisíc korun

Jak ho poznat

 

Smrž obecný má svůj specifický vzhled, pro který je téměř nezaměnitelný s jakýmkoliv jiným druhem. Jeho klobouk dosahuje výšky až 10 cm a svojí strukturou může připomínat včelí plást. Celý jeho povrch je poset hlubokými jamkami, které jsou od sebe odděleny příčnými a podélnými lištami. Je dutý a těsně přirostlý ke třeni. Barevně je velmi variabilní, může být nažloutlý, okrový, hnědavý, ale i šedivý nebo s červeným nádechem.

Hladký třeň dosahuje šířky až 4 cm a ve spodní části bývá o něco širší. Na rozdíl od klobouku je světlý, často přímo bílý případně světle hnědý.

Kde se vyskytuje

 

Smrž obecný patří k prvním jarním houbám. Roste od dubna do května, ale někdy se první plodnice začínají objevovat už v březnu. Roste převážně jednotlivě, na jenom místě se jen výjimečně dá posbírat více než nakolik málo kusů. 

Místa, kde by se měly smrže vyskytovat, jsou v atlasech vcelku dobře popsána, přesto jsou tyto houby k nalezení pouze nepravidelně a někdy i jen zcela náhodně. Abyste smrže objevili, musíte zkrátka pečlivě hledat, neboť se na svých stanovištích téměř ztrácí. Roste převážně jednotlivě a na jednom místě se jen výjimečně dají posbírat více než dva až tři kusy. Osídluje listnaté lesy a světlé háje, mnohdy ho však najdete na okraji lesů u cest, podél vodních toků, na loukách, zahradách či v parcích.

Využití v kuchyni

Z kulinářského hlediska se jedná o výjimečně výtečné houby, musíme však pamatovat na to, že je vždy musíte povařit a nikdy je nejíst syrové! Jejich pórovité hlavičky v sobě rády schovávají zrníčka písku, jejich příprava tak vždy nutně začíná důkladným propráním. Pak s nimi ale můžete nakládat jako s jakoukoli jinou výraznější houbou. Není je tedy třeba kombinovat s ničím příliš výrazným. Nejvíce jim to bude slušet v jemné společnosti surovin, které nezastíní jejich chuť a vůni, například s čerstvými bylinkami, raným bramborem nebo chřestem, který je konec konců také oblíbenou jarní surovinou.

Uplatnění smrž najde ve všech klasických houbových receptech od gulášů, přes smaženice, polévky nebo smetanové omáčky. Skvěle doplní také různé pomazánky nebo aspiky. Jeho dutý klobouček je ideální i pro nadívání.

Pokud se rozhodnete smrže usušit, čímž také zintenzivníte jeho vůni, rozkrojte plodnici napůl, vypláchněte ji čistou vodou a pak sušte.

Mohlo by Vás také zajímat:

Kam vyrazit na houby v ČR

Jaké houby rostou v jednotlivých ročních obdobích

Jak by měla vypadat správná výbava každého houbaře

Fotogalerie