Troudnatec pásovaný a kopytovitý jsou velmi hojné dřevokazné houby, které u nás lze najít

Troudnatec pásovaný

Troudnatec pásovaný je nejedlá houba, která patří k nejstarším druhům hub na světě. V roce 1939 byl v USA paleontology objeven jeho 12 milionů let starý zkamenělý exemplář, což dokazuje, že již v třetihorách se objevovaly plodnice hub podobné těm dnešním. Pro houbaře vzhledem ke své nejedlosti tolik zajímavá není, o to víc se o ni ale zajímají lesníci, protože představuje nebezpečí především v jehličnatých lesích, kde způsobuje hnědou hnilobu, při které se dřevo hranolovitě rozpadá.

V současnosti je troudnatec pásovaný předmětem mnoha lékařských i farmaceutických výzkumů a vědcům se o něm podařilo shromáždit mnoho zajímavých a užitečných informací. Například v Japonsku z houby izolovali látku s protinádorovými a protibakteriálními účinky.

Dříve se plodnice troudnatce používaly při rozdělávání ohně, k zapalování tabáku v dýmkách kuřáků, ale i holičům k zástavě krvácení při takové nehodě, jakou bylo říznutí zákazníka. Staří obyvatelé Chodska a sousedního Bavorska z něj vyráběli různé výrobky od misek až po pokrývky hlavy.

Jak ho poznat

Plodnice polokruhovitého, kopytovitého nebo trojúhelníkového tvaru jsou tvrdé a pevné, postupně bokem přirůstají ke dřevu a jejich nejmladší vrstva bývá oranžovo-žlutá s bílým okrajem. Jejich povrch je více či méně hladký, pásovaný od přirůstajících vrstev, matný, ale okraje bývají velmi lesklé, jakoby nalakované, a často se na nich vyskytují kapičky vody, což je dobrý poznávací znak. Barva mladých plodnic je žluto-oranžová, posléze tmavnoucí do červenohnědé, ve stáří bývá jejich střed tmavě hnědý až černý.

Kde se vyskytuje

Jakožto vytrvalý druh roste troudnatec pásovaný téměř po celý rok na živých i odumřelých větvích, kmenech či pařezech jehličnatých i listnatých stromů. Objevuje se na smrcích, jedlích, břízách, olších a bucích a stejně tak na ovocných stromech.

Další dřevokazné houby, které rostou na stromech a pařezech

Troudnatec kopytovitý

Stejně jako jeho blízký příbuzný, troudnatec pásovaný, je i troudnatec kopytovitý nejedlou dřevokaznou houbou. Jeho plodnice dokáží přežívat až 30 a na stromech způsobuje bílou hnilobu.

Jak ho poznat

Jak již druhový název napovídá, plodnice svým tvarem připomíná kopyto, je tvrdá a bokem přirůstá ke dřevu. Povrch klobouku je matný a jeho barva se liší v závislosti na stáří plodnice. Mladá kůra je zpravidla černohnědá, později oříškově hnědá, ozdobená tmavšími, zvlněnými pásy. Přes zimu dostane kůra jednotnou šedou barvu a taková už zůstane, pouze přirůstající vrstva bývá oříškově hnědá. Spodní strana klobouku je zploštělá, šedě až šedohnědě ojíněná a při otlačení tmavne.

Kde se vyskytuje

Roste velmi hojně, obvykle v různě velkých skupinách, na živém i mrtvém dřevu listnatých stromů, zejména buků a bříz. Nejsilnější období růstu je mezi začátkem léta a podzimem, nalézt ho ale můžete během celého roku.

Léčivé účinky

Troudnatec se řadí k houbám s léčivými účinky, které se využívaly již v tradiční čínské medicíně, v Ayurvédě i u původních obyvatel Sibiře a kanadských indiánů. Obsahuje zejména vitaminy skupiny B, vitamin D a kyselinu listovou. Prokázány byly jeho protirakovinné, antibakteriální a antivirové účinky, a v čínské medicíně je využíván mimo jiné při léčbě žaludečních potíží, k dezinfekci ran a zástavě krvácení či pro snížení krevního tlaku.

Mohlo by Vás také zajímat:

Léčivé houby našich lesů

Jak by měla vypadat správná houbařská výbava

Atlas hub