Vláknice začervenalá, též vláknice Patouillardovaje smrtelně jedovatá houba z čeledi trepkovitkovitých, pojmenovaná po francouzském lékárníku, mykologu a botaniku Narcissi Patouillardovi. Její zákeřnost tkví především v tom, že bývá často zaměňována za některé jedlé houby a v důsledku toho je příčinou mnoha otrav.
Nejzákeřnější houby v ČR
Jak ji poznat
Její klobouk je v průměru široký 3 – 8 cm, nejprve žaludovitý až kuželovitý, v dospělosti zvonovitý, ve stáří plochý s tupým hrbolem na temeni. Jeho povrch je zprvu jemně plstnatý a bělavý či okrový, později získává slámový odstín a stářím či dotekem cihlově červená a od okrajů rozpraskává.
Naspodu klobouku jsou bělavě našedlé, později naolivověle hnědé lupeny, které otlakem červenají stejně jako klobouk. Třeň dosahuje délky až 10 cm, má válcovitý tvar a směrem dolů je více či méně rozšířený.
Kde se vyskytuje
Roste zpravidla od května do července v parcích, sadech a listnatých lesích, převážně pod lipami, habry, buky nebo lískami.
Otrava
Vláknice začervenalá způsobuje takzvané muskarinové otravy. Projevují se velmi rychle, takže postiženému člověku někdy začne být špatně už během jídla. Mezi první příznaky otravy toxinem muskarinem patří nadměrné slinění, celková nevolnost, slabost a třes, které následuje zvracení, průjmy, křeče, poruchy vidění i srdečního rytmu a někdy i astmatické potíže. Charakteristické je také nápadné zúžení zorniček. Smrtelná dávka pro člověka je přitom už čtyřicet až padesát gramů.
Při otravě je třeba vyhledat co nejrychleji lékařskou pomoc. Naštěstí existuje účinný protijed, kterým je jiný smrtelně jedovatý alkaloid atropin, který je při včasném podchycení otravy pacientovi lékařem injekčně podán.
Možná záměna
Mladé plodnice vláknice začervenalé se podobají jedlé čirůvce májovce. Poznat je od sebe můžete především podle toho, že vláknice po poranění po nějaké době zčervená.
Čirůvky se také vyznačují odlišnou moučnou vůni a značně hustými bílými lupeny, které jsou bílé až krémové, kdežto u vláknice bývají olivově hnědé.